Dětská pohotovostVšechna témataZvracení

Zvracení

Zvracení je u dětí častější než u dospělých a může mít různé příčiny s diametrálně odlišnými dopady na zdraví dítěte. Je proto nutné a nezbytné rozeznat „nevinné“ ublinkávání od život ohrožujících stavů s nutností bezodkladné lékařské intervence.

 

Příčiny zvracení si rozdělíme dle věku:

Novorozenci a kojenci

  • Akutně vzniklé
  • Opakované

Batolata, starší děti/adolescenti

  • Akutně vzniklé
  • Chronické
  • Cyklické

bolesti břicha

Novorozenci a kojenci

V novorozeneckém a kojeneckém věku je důležité́ odlišit zvracení od běžného a nekomplikovaného ublinkávání zdravého dítěte, které́ normálně̌ prospívá́ a je charakterizováno lehkou regurgitací žaludečního obsahu. –( viz. kapitola GER) Rodiči může být totiž̌ právě̌ tento projev vnímán a mylně̌ označován jako zvracení. Jako další možnou příčinou zvracení u jinak dobře prospívajícího kojence je třeba vyloučit překrmování dítěte či aerofagii (polykání vzduchu).

Nejčastější příčinou zvracení bývá :

-Gastroenteritida ( doprovázeno průjmem a horečkami nebo pozitivní rodinnou anamnézou probíhající GIT infekce v rodině)

-Systémové infekce(doprovázeno horečkou – zánět středouší, močové infekce, respirační infekce, sepse atd.)

- Alergie na bílkovinu kravského mléka(ABKM) – je možnou, avšak málo pravděpodobnou příčinou zvracení.

dětská pohotovost
dětská pohotovost

Co mohu udělat DOMA:

  • u kojených kojenců je doporučováno kontinuální kojení
  • uměle živeným kojencům by měly být nabízeny stejné neředěné mléčné preparáty jakými byli živeni před onemocněním
  • v případě horečky podat antipyretika ve formě čípků (pokud nemá dítě současně průjem)
  • v případě, že u kojenců mladších 6-ti měsíců je zvracení doprovázeno průjmem a horečkou, či zvracení trvá více jak 12 hod kontaktujte svého lékaře

Batolata, starší děti

U batolat a starších dětí můžeme vyloučit „nevinné“ ublinkávání.

Nejčastější příčinou jsou opět infekce, jak gastrointestinální, tak systémové (viz. výše), či dietní chyba.

dětská pohotovost
dětská pohotovost

Jak můžete pomoci doma:

  • během zvracení nepodávat žádné tekutiny ani jídlo, pouze svlažovat rty ev. cucat kostku ledu
  • za 1-2 hodiny od posledního zvracení lze postupně nabízet PO MALÝCH DÁVKÁCH či doušcích ledové tekutiny bez bublinek ( neperlivá minerálka, dětský čaj, mátový čaj, odvar z jablek naředěný vodou 1:2, popř. 100% jablečný juice, rehydratační roztoky (Enhydrol, Kulíšek, Vodníček atp.) . Tekutiny je možno osladit Glukopurem, CocaCola a černý čaj NEJSOU VHODNÉ roztoky k podávání
  • nepodávat mléčné výrobky vyjma kojených batolat
  • v případě objevení se průjmu a dobré toleranci tekutin přidat Hidrasec, Smectu či živočišné uhlí
  • srážet horečku – viz. horečka
  • zapisovat bilanci(příjem/výdej) tekutin

bolesti břicha

!Kdy neprodleně navštívit pohotovost!

  • zvracení obloukem u kojenců
  • při známkách obstrukce GIT - tj.zástava odchodů plynů a stolice
  • opakované zvracení a intolerance tekutin
  • příměs krve ve zvratcích
  • pokud dítě nemočí
  • zvracení s náhle vzniklými, křečovité a progresivně zhoršujícími se bolestmi břicha
  • zvracení doprovázeno horečkou trvající více jak 48 hod či objevení se vyrážky
  • trvalá žízeň a nutkání stále pít, časté močení, poptř. rychlejší dýchání s výrazným dechovým úsilím
  • zvracení po úrazech
  • celkové zhoršení zdravotního stavu (apatie, rozmazané vidění, “táhnutí šíje”, bolesti hlavy či za očima, závratě)

V případě těchto obtíží nepodávejte vašemu dítěti již nic dalšího k jídlu až do vyšetření lékařem !!!

Pokud se vydáváte na pohotovost, připravte si tyto informace

  • kdy naposledy dítě zvracelo
  • kolikrát dítě zvracelo
  • má přidružené obtíže? ( průjem, horečky - jak dlouho)
  • kolik toho za den vypilo a kdy naposledy
  • co a kdy dítě jedlo

V případě návštěvy pohotovosti s sebou vemte moč popř. vzorek zvratků s příměsi krve, zápisky o bilanci tekutin a informaci o posledním podání léků proti teplotě.

S sebou dostatek tekutin!

Dle aktuálního klinického nálezu a fyzikálního vyšetření lékařem je možně, že bude nutné doplnit laboratorní (odběr krve) či radiodiagnostické (RTG, US) vyšetření, v případě známěk dehydratace je možná krátká observace s intravenozní rehydratací.