Dětská pohotovostVšechna témataPrůjem a potřeba tekutin

Průjem a potřeba tekutin

Proč děti trpí častěji průjmem než dospělí? Proč může být u dětí a hlavně kojenců v některých případech až život ohrožující?

Akutní průjem malých dětí je definován náhlou změnou frekvence a konzistence stolice. Průjem je důsledkem poruchy některé základní funkce zažívacího traktu vedoucího k nerovnováze mezí sekrecí a absorpcí tělu důležitých iontů (sodík, draslík, chloridy, bikarbonát, fosfor….). Trvá většinou den až několik dní.

Čím může být průjem způsoben

Nejčastěji se u malých dětí setkáváme s průjmy virové etiologie, kdy je stolice vodnatá, zapáchající. Často je provázena horečkou, zvracením, bolestmi břicha a velmi často DEHYDRATACÍ!

  • infekce : virová - nejčastější (Rotaviry,Adenoviry…), bakteriální (Coli, Campylobacte,Salmonella…), parazité
  • neinfekční příčiny: léky - nejčastěji ATB, dietní chyba, potravinové alergie ( kravské mléko, lepek, sója, vejce), další (cestovatelské, otravy, metabolické vady…)

Potřeba tekutin v dětském věku

Čím je dítě mladší, tím má větší procento tělesné vody(novorozenec 75-80%), proto kojenci potřebují podstatně více vody / kg tělesné hmotnosti než dospělý. To je důvod, proč jsou kojenci nejvíce ohroženi dehydratací.

Rozvoj dehydratace lze očekávat při více než 8 stolicích a více než 2 zvraceních za den. Riziko je zvýšeno v případě podvyživeného nebo jinak závažně nemocného dítěte.

dětská pohotovost
dětská pohotovost

Orientační denní potřeba tekutin

  • do 6. měsíce věku: 150 ml/kg/den;
  • kojenec: 130 ml/kg/den;
  • 1–2 roky: 120 ml/kg/den;
  • předškolní dítě: 90–100 ml/kg/den;
  • mladší školák: 70–90 ml/kg/den;
  • dospělý: 45–50 ml/kg/den

Co mohu udělat doma:

  • Nejdůležitější je snaha o udržení příjmu tekutin!
  • Kojení kojenci - kontinuální kojení dle stavu hydratace dítěte.
  • Uměle živení kojenci- nabízet stejné neředěné mléčné preparáty jakými byli živeni před onemocněním (prevence rozvoje alergie).
  • Batolata a straší dětí - kromě tekutin(čaj ovocný/bylinný, neperlivé minerální vody) mixovanou stravu z brambor, rýže, mrkve a kukuřice, pyré (jablečná, mrkvová, banánová), následně doplněná o kuřecí maso a suchary

Dehydratace a možnosti rehydratace

Rehydrataci je možno řešit cestou perorálních rehydratačních roztoků (ORS), které upravují dehydrataci, udržují hydrataci a korigují acidózu (překyselění organismu).

Samotná voda neobsahuje dostatek ztracených elektrolytů a nesplňuje bezpečnou rehydrataci. Jedná se o roztoky se složením doporučeným Evropskou společností pro dětskou gastroenterologii a hepatologii, které jsou dostupné jako farmaceuticky připravený přípravek ve formě prášku určeného k rozpuštění ve vodě pod různými obchodními názvy (Hidrasec, Enhydrol, Kulíšek ,Vodníček, apod.).

Současně je možno podat černé uhlí či Smectu. Coca Cola a černý čaj nejsou vhodnými nápoji k rehydrataci dítěte.

Míra rehydratace vychází vždy z vyhodnocení stavu dehydratace.

dětská pohotovost
dětská pohotovost

Jak poznat dehydratované dítě

  • Žízeň a neklid, následně dítě málo aktivní až apatické
  • Suché sliznice a ústa
  • Při pláči málo nebo žádné slzy
  • Studená, suchá pokožka, snížený kožní turgor(„stojící kožní řasa“)
  • Tmavě žlutě zbarvená moč, následně dítě přestane močit (ano,při průjmu těžce odpozorovatelné, ale jde to!)
  • Halonované “vpadlé“ oči
  • V případě kojenců vpadlá velká fontanela

Pravidla podání ORS:

  • Vždy chlazený na 4-8 st.C
  • Neochucovat džusem a šťávami
  • Podávat po malých dávkách (5 -10ml) po 5-10 min.

bolesti břicha

Kdy neprodleně navštívit pohotovost

  • Kojenec mladší 6ti měsíců
  • Novorozenec s 3 a více průjmovitými stolicemi
  • Průjem trvající více jak 3 dny
  • Více než 4 průjmovité stolice za 8 hodin a odmítání tekutin
  • Horečka přes 38,5 °C
  • Intolerance tekutin a zvracení
  • Kojenec/batole nemočilo více jak 6 hod, větší dítě více jak 12 hod
  • Krev či hlen ve stolici
  • Zvracení zeleného žaludečního obsahu
  • Bolesti břicha trvající více jak 2 hodiny
  • Vyrážka na kůži
  • Dítě s poruchou imunity či malnutrice dítěte
  • U větších dětí slabost či změny chování (neurologické změny)

Zhodnocení hydratace může být často obtížné, naopak velmi lehce můžeme podcenit míru dehydratace!

Pokud se vydáváte na pohotovost, připravte si tyto informace:

  • kdy naposledy a kolikrát během dne dítě mělo stolici/ průjem
  • má přidružené obtíže? ( zvracení, horečky - jak dlouho)
  • kolik toho za den dítě vypilo a kdy naposledy
  • co a kdy dítě jedlo

V případě návštěvy pohotovosti s sebou vemte pokud možno moč a zápisky o bilanci tekutin či teplotě .

Terapie akutních průjmů vychází z předpokladu, že většina odezní spontánně. Většina infekčních průjmů je proto řešena ambulantně dle celkové stavu a hydratace dítěte. Může se však stát, že bude potřeba krátkodobé observace a intravenózní rehydratace. Absolutní indikací k hospitalizaci je těžká dehydratace, šokový stav, trvající zvracení, neurologické změny či podezření na chirurgickou komplikaci.
S sebou dostatek tekutin!


„]